Jdi na obsah Jdi na menu

TURISTIKA BEZ BOLESTI SVALŮ, ŠLACH A KLOUBŮ

31. 3. 2019

 Výlety do přírody a turistika v horách se v dnešní době stává pro nás skvělou možností, jak odjet z betonových měst, odpočinout si od pracovního koloběhu a načerpat energii pro další náročnou práci.

clom5562--2-.jpg

Jakmile začne být venku tepleji a sluníčko začne více svítit a hřát, táhne nás to ven na čerstvý vzduch k delším procházkám. Léto a prázdniny nám umožní odjet do přírody na více dní než během pracovního roku, a tak máme možnost si naplánovat daleko náročnější túry, než jsme obvykle zvyklí. Kdo z nás se ale pravidelně nevěnuje dlouhým a náročným výstupům během roku, toho čeká po první náročnější celodenní túře nemilé překvapení druhý den ráno v podobě ztuhlých dolních končetin. Lýtka a stehenní svaly nám o sobě dávají vědět ne zrovna v pozitivním smyslu. Často se ozvou i kolena, kyčelní klouby, bederní, krční páteř či přetížené trapézy.

Pokud budeme i během turistiky myslet na pár pravidel, užijeme si naši vysněnou dovolenou bez nepříjemných bolestí, které mohou náš aktivní pobyt narušit. 

img_5148--2-.jpg

BATOH – výběr batohu je klíčový. Velikost by měla odpovídat naší výšce a objemu věcí, které potřebujeme sbalit na cestu. Určitě by měl mít bederní a prsní pás. Bederní používáme vždy, jinak nám hrozí nepříjemné namožení a přetížení trapézových a krčních svalů. Zato prsní pás použijeme pouze při náročnější akci, kdy potřebujeme mít batoh pevně spojen s tělem (ferrata, sjezd na lyžích…). Nezapomeneme věci v batohu rozmístit vždy rovnoměrně a upravit si stejnou délku pravého a levého popruhu, aby naše tělo bylo zatíženo rovnoměrně a zadní stěna batohu byla v těsném kontaktu s našimi zády. Délku popruhů se oplatí kontrolovat i během výletu. Při sundávání batohu často pouze přes jedno rameno se může jeden popruh povolit, aniž si toho všimneme, a pak dochází k nerovnoměrnému zatížení na naše záda, kyčelní klouby a dolní končetiny.

img_5146--2-.jpg

 STREČINK A ELASTICITA – i během turistiky se nám oplatí kromě „kochání se“ myslet i na naše těla. Zastávky využíváme nejen pro doplnění tekutin či energie v podobě svačiny či jiného lahodného občerstvení, ale i pro strečink namáhaných částí těla. Je fajn během zastávek místo sezení protáhnout zadní, přední a vnitřní část dolních končetin včetně lýtek. Při strečinku určitě nejdeme do krajních pozic, jen do lehkého tahu a tam zůstáváme a jemně pružíme. To je důležité pro elasticitu a odvod odpadních látek, které pak způsobí tu známou ztuhlost a bolest další den. Pokud nám dolní končetiny otékají nebo máme již problémy s křečovými žilami, najdeme si měkkou trávu, na pár minut si lehneme na záda a dolní končetiny opřeme o strom, pařez či velký kámen. V těchto případech se oplatí investovat do kompresních podkolenek. Únava dolních končetin nebude tak velká a regenerace se stane rychlejší. Po túře si určitě nedáme na dolní končetiny horkou koupel, ale osprchujeme je chladnější vodou. I tak je možné urychlit regeneraci. Pokud cítíme ztuhlost páteře, postavíme se zády ke stromu, zdi nebo se opřeme o rám dveří s mírně pokrčenými koleny a několikrát srolujeme dolů a nahoru obratel po obratli. 

PLÁNOVÁNÍ – turistiku si plánujeme od lehčích a kratších túr po těžší a časově náročnější. Pokud se to nepovede (což já zažívám s mou rodinou každý rok  ), je třeba na pokoji strávit dostatek času ježkováním, a tak pomoci regeneraci svalů, šlach a fascií. Techniku volíme pomalou, bolest by měla být snesitelná, ať můžeme klidně dýchat a být uvolnění. Směr ježkování volíme kolmo na svalová vlákna a od kotníku směrem k pánvi. Druhý den si pak můžeme užít další krásnou tůru. Techniku uvoňování a vše co by jste o fasciích měli vědět nejdete zde.

Až se příšte vydáte do přírody, vzpomeňte si na tyto informace. Tělo máme pouze jedno, a tak se oplatí mu věnovat náležitou pozornost i během našich aktivit. Určitě se oplatí si přečíst  tento článek. Odkez zde.

PŘEJI KRÁSNÉ CHVÍLE STRÁVENÉ NA HORÁCH 

 

img_4834--2-.jpg